První raport z Erasmu v Lipsku.
Cesta proběhla hladce, nebýt jedné přehlédnuté červené na semaforu, tak i bez problému. V Lipsku na nás čekala dvě auta, kterými nás odvezli a místo konání. Můj řidič byl hlavní organizátor toho všeho tady Matthew Ragget. Typický Brit, včetně akcentu; velmi vášnivý ve svém snažení. Po příjezdu jsme byli ubytováni. Chlapci mají jeden společný pokoj. Budou se rádi vracet, nicméně zima v něm není a vše potřebné tam je. Sprch a toalet je dostatek o kousek dál. Ale byli jsme varováni nenechat na pokojích volně ležet jídlo: dům je to starý 300 let, takže máme i myší spolubydlící. Angelika Kiss bydlí sama. A my s Jedličkou máme separé v jiném pokoji.
Současně s námi je tu skupina Slováků, Srbů, Poláků, Španělů, Lotyšů, Bulharů a Čechů z Děčína. I zaměstnanci jsou z celého světa. Všude samá diverzita a inkluze. Pocit Evropy nezaměnitelný.
Jídlo tu je… Názory na kvalitu a množství se různí, ale lze si přidat. Je zde socializační klub. Jedlička se socializoval já ležel s migrénou. Pondělí bylo úvodní, zasvěcovací. Dozvěděli jsme se pravidla chodu organizace. Dají se dodržet, ale není jich málo. Ještě že naše skupina žáků je klidná. To Slováci mají jinou a zítra k nim údajně bude mít Matthew nějakou řeč. Byli jsme provedeni po celém areálu. Mají tu dílny s různým zaměřením. Máme lepší. Známe svoje místo, kde bude prováděna praxe. Elektrikáři budou cosi drátovat (semafor – taky máme, i s křižovatkou) a na strojaře je připravená stavba 3D tiskárny. To shledávám přínosným. 3D tiskárny máme, stavěli jsme je také, ale tohle bude od začátku po konec včetně principů. Myslím, že se nechám inspirovat, převezmu co se dá, a postavíme vlastní. Zaměstnání začíná v 9:00 a končí v 15:00. Po polévce, kterou jsme měli k obědu, následoval výlet do centra města. Poměrně krátká procházka po nějakých konkrétnostech. Lipsko je určitě bohaté město, kosmopolitní, se zajímavou historií (Liebnitz, Schiller, Goethe, Bach), vibrant, jak říká Matthew, ale tak nějak bez charakteru. Ale to je jen můj dojem.