Hola amigos!
Posíláme třetí pozdrav ze Španělska.
Dnes jsme se nevydali do centra města za památkami. Zůstali jsme v bytě, abychom načerpali trochu sil, uvařili si oběd a mohli se vrhnout na odpolední povinnosti. Hned po obědě jsme měli dissemination s naší koordinátorkou Beátou. Zhodnotili jsme první dny pobytu. Každý řekl, co dělá v práci, co se mu líbí, co by se dalo ještě zlepšit. Dostali jsme také typy, kam se podívat o víkendu. Potom už byl čas vydat se za pracovními povinnostmi. Kryštof s Adrianou už bravurně vyplňují excelovské tabulky ve španělštině a prodávají nápoje žíznivým hráčům padelu, Martin se na dvojkole nakonec bohužel zatím neprojel (snad příště, to víte, jsme ve Španělsku) a Terky připravily opičí dráhu plnou cviků malým volejbalistům.
Za náš krátký pobyt jsme už vypátrali spousty kulturních rozdílů. Baví nás pozorovat, v čem je to tady jiné. A jaké jsou výsledky našeho třídenního pozorování?
První je samozřejmě počasí. Španělé si nemohou stěžovat na nedostatek slunečních paprsků. A kdo by měl špatnou náladu, když sluníčko svítí 320 dní v roce? Lidé jsou otevření, usměvaví, hodně komunikativní a své emoce rozhodně neskrývají.
Nejpříjemnějších španělským zvykem je stoprocentně siesta. Dát si šlofíka během dne? Jasná věc. Siesta se dodržuje hlavně v létě. Při vysokých letních teplotách, kdy sluníčko pálí o sto šest a teplota se vyšplhá na 45 stupňů, se ani moc víc dělat nedá. Odpoledne mezi druhou a pátou se prostě natáhnou a spí. Restaurace a obchody bývají v tuto dobu zavřené, ale potom mají zase o to déle otevřeno večer. Škoda, že jsme přijeli až po sezóně, siestu si v praxi úplně nevyzkoušíme.
Vysoké teploty přesouvají život do nočních hodin. Po setmění (to bývá okolo deváté) jsou ulice plné lidí, venkovní terasy restaurací hosté obsadí do posledního místa, sportovci chodí běhat, jezdí na kole, cvičí, posilují, děti si hrají na hřišti. Pod naším oknem si kluci dali zápas v basketu v půl druhé v noci.
Život ve Španělsku rozhodně není hektický. Není kam spěchat. Dochvilnost je velice subjektivní pojem. Dokonce ani autobusy nejsou povinné dodržovat jízdní řád.
Co vás zaujme, jsou určitě bytové domy. Okna jsou maličká a každé je zamřížované. Často je pod ním ještě bedna od klimatizace. Z oken sem tam visí ledabyle pověšené prádlo. Zařízení bytu je podobné jako u nás. Chybí topení, které většinu roku není potřeba a v zimě se to nějak vydrží. Hojně využívaným stavebním materiálem jsou dlaždice. Na podlaze nebývá nic jiného. Pestrobarevnými malovanými dlaždičkami jsou obloženy také zdi chodem a schodiště.
Neznají tady peřinu. Také proč? Na přikrytí stačí prostěradlo. I teď je tady v noci okolo 23 stupňů.
Nejvyužívanějším domácím spotřebičem je mikrovlnka. Vaří v ní brambory, čaj, maso, prostě všechno.
A ještě něco můžete vidět u nás v kuchyni. Je to zrzavé, zvědavé, asi 5 veliké a rychlé. Už víte? Ne? Šváb. Ve Španělsku je to pro něho učiněný ráj. Má rád vysoké teploty a vlhko. A prý se ho nemáme bát, nekouše.
